Musím přiznat, že dneska jsem byla vážně trochu mimo...
Začlo to už ráno, kdy jsem si koupila kafe a spadla mi mikina, kterou jsem zvedla.
Možná to na první pohled tak divně nevyznívá, ale já se pro ní sehla tou rukou, ve které jsem držela ten kafovej kelímek... A oni na mě jen vykuleně koukali a já se pitomě smála tomu, jakej jsem pitomec. O.o
Pak mi zůstala klika v ruce a má milá A., která už zase oxiduje po chodbách (ach, jak líbezně a blaze se tu žilo ten týden xD ) dostala úžasný nápad a já strávila celou přestávku zamčená. A navíc jsem stíhaná.
A má mírumilovná L. mě chtěla proplesknout, když jsem se celou hodinu přiblble usmívala. A možná by nebylo na škodu si každé ráno přeříkat pár jazykolamů, neboť když řeknete místo ,,Obejdi mě" ,,Obejmi mě" , můžet si občas docela skomplikovat život >_<
20. 1. 2008
monday, monday, monday
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
5 komentářů:
Ou :D tak to jsi měla....fáákt zajímavej den *thumbs up*
eh,to je teda fakt v některých případech nebezpečný XD
taky by se mi občas hodily jazykolamy. V poslední době mám velké problémy s mluvením. Asi v podobném stylu jako ty xD
z toho moc moudrá nejsem, ale zato bych mohla vydat příručku Jak zažít nezapomenutelnou přestávku a ještě ji přežít..xP
i garfield ví, že v pondělí je nejlepší zůstat doma pod dekou a jíst lasagne..
Okomentovat