the end has no end

Už fakt nemám sílu ani se vztekat (mým vrcholným činem bylo nacpání petky do přeplněnýho koše). Stejně jsem přesvědčená, že to máti udělala schválně za ty moje noční výlety, neboť věděla, že jdu v sobotu na koncert >_< ...nebo spíš měla jsem jít, že... *_* (bééé, život nemá cenu *pěstičkama do stolu* bééé *zahryznutá do klávesnice*)

Aspoň nasbírám ty *** (kytky) na biologii, když už tam teda budu zevlovat a koukat na po-zimě-se-probouzející les a krmit jezevce a lišky.

,,příští zastávka, Rosečská- zastávka na znamení"
,,Rosická, zastávka na znamení!"
... xD

Víte, asi si sednu na kámen, plácnu nohama do řeky, nechám se ukusovat malejma drzejma pstruhama a napíšu telenovelu. Neboť teď mi to tak všechno docela dobře přijde. Připadám si jako teta Sally... Asi začnu s B. technikou:

,,Rozvázala se mi tkanička."
,,To bude dobrý, fakt! Uvidíš, to se spraví, věř mi."

(kdybych se dlouho nevracela, sežraly mě srny)