Byly by to krásný čtyři dny volna, kdyby v 7:30 nedovlála do mého pokoje máti s novinkou, že zítra odjíždíme na druhej konec republiky pozdravit babičku s dědou. Tudíž se s potenciálních čtyř krásných dnů stávají čtyři dny koukání na očko a poslouchání mum, jak vypráví co všechno jsem zas udělala/neudělala a že nejsem permanentně doma... Raduju se jak můžu...Včerejšek byl plný neočekávaných jevů. Čtvrťáci měli poslední zvonění, což byl můj první-jitřně-ranní šok, neboť se na mě vyrojilo několik lidí v pláštěnkách a parukách s rouškou a vodníma pistolema a z druhé strany na mě křičel kámoš, ať utíkám.
A na školní fotce mám obličej pomalovaný rtěnkou.
Do školy jsme se dostali na jen jednu hodinu a to jsme na tm byli ještě špatně. Pak tedy ještě plavání, kde mě chytaly jakésik móresy neustále se topit. *_*
A večer...dopadl všelijak. Mé předsevzetí padlo za vlast a jako minulou středu mám tiky z pondělního nástupu do školy (smích zoufalého a raněnného vidličkou)...i když moméént. Je výprava do kina... to mi ovšem moc nepřidává *_*
,,Já nehuřim!"
1 komentář:
u nás taky bylo zvovění, ale já nebyla ve škole bo su doma nemocnááá :( takže mě nikdo nepočmáral rtěnkou a tak. ale byla sem ve městě *dabelsky smich* a tam jich chodilo moc moc takže sem jim v celku rozdala asiiii 15 korun xD pak už sem měla jen stovku a tu ode mne vymáhal nakej usaaaama xD
Okomentovat